Josef Mysliveček, též Giuseppe Misliweczek a další poitalštěné varianty, (9. března 1737 Praha – 4. února 1781 Řím) byl český hudební skladatel období pozdního baroka a klasicismu. Druhou polovinu svého života prožil v Itálii, kde se proslavil především svými operami. Kromě dvaceti šesti oper v žánru opera seria jeho bohatá tvůrčí činnost zahrnuje řadu oratorií, symfonií a nástrojových komorních skladeb. V českém prostředí je jeho životní osud často spojován s legendou, kterou vytvořil Jakub Arbes ve svém romanettu Il divino Boemo.
Mládí a studia
Josef Mysliveček se narodil v Praze jako syn mlynáře. Od dětství se věnoval hudbě a již v mládí se stal vynikajícím houslistou. Vzdělání v hudbě získal u Františka Bendy, Františka Habermanna a Josefa Segera.
První úspěchy
Svoji první operu uvedl Mysliveček v Praze v roce 1760. Operu Dido a Aeneas však neměla velký úspěch. V roce 1763 odcestoval do Itálie, kde se mu podařilo prosadit. V roce 1764 uvedl v Benátkách svou operu Zmatek na Parnasu, která byla velkým úspěchem. Následovaly další úspěšné opery, jako Seramis (1765), Bellerofontés (1767) nebo Artaserse (1768).
Sláva
Mysliveček se stal jedním z nejvyhledávanějších operních skladatelů své doby. Jeho opery se uváděly v nejprestižnějších divadlech v Itálii, včetně milánského Teatro alla Scala a neapolského Teatro San Carlo. V roce 1770 byl přijat do Accademia Filarmonica di Bologna, jedné z nejprestižnějších hudebních akademií v Evropě.
Osobní život
Mysliveček byl ženatý s italskou zpěvačkou Amelií Sartori. Měli spolu dvě děti, ale oba zemřeli v útlém věku. Mysliveček sám zemřel v Římě v roce 1781 ve věku 43 let.
Dílo
Myslivečkovo dílo zahrnuje více než 30 oper, 10 oratorií, řadu symfonií a nástrojových komorních skladeb. Jeho opery jsou typické dramatickým dějem, bohatými melodiemi a orchestrálním doprovodem. Mezi jeho nejznámější opery patří:
- Zmatek na Parnasu (1764)
- Seramis (1765)
- Bellerofontés (1767)
- Artaserse (1768)
- Demofoonte (1772)
- Il fanatico per la musica (1775)
- Il re pastore (1775)
Myslivečkové dílo mělo velký vliv na vývoj operní hudby. Jeho opery byly inspirací pro mladého Wolfganga Amadea Mozarta, který se s Myslivečkem osobně setkal v Itálii.
Ocenění
V roce 2007 byla v Praze založena nadace Josef Mysliveček, která se věnuje popularizaci jeho díla. V roce 2017 byl Mysliveček in memoriam uveden do Síně slávy české opery.